Členský podíl umožňuje užívání bytu na základě smlouvy o nájmu bytu, úhrady nájemného a příspěvků do fondu oprav. S bytem může nakládat pouze v takovém rozsahu, který určují stanovy.

Ty také určují, zda může byt pronajímat bez souhlasu družstva. V případě hypotéčního úvěru členský podíl nemůže u většiny bank sloužit jako zástava (s výjimkou situace, kdy je rozhodnuto o likvidaci družstva a jeho přechodu na společenství vlastníků, nebo pokud lze bance doložit možnost převodu družstevního podílu do bytu v “osobním” vlastnictví, nebo lze doložit nabytí družstevního podílu během posledních 12 měsíců – lze pouze u některých bank a pouze do určité výše). Pokud člen družstva stanovy opakovaně porušuje, může být z družstva vyloučen.

Byt ve vlastnictví

Vlastník bytu (jednotky) je zapsán v katastru nemovitostí. Zároveň je poplatníkem Daně z nemovitých věcí. Neplatí nájemné, ale je povinen přispívat na výdaje spojené se správou domu a pozemku (kromě jednotky je i spoluvlastník společných částí domu). Vlastníci jsou obvykle sdruženi do tzv. Společenství vlastníků (jednotek) SVJ. Vlastník může byt pronajímat bez souhlasu SVJ. V případě hypotéčního úvěru může byt sloužit jako zástava.  Novelizace OZ účinná od 1.7.2020 mj. výrazně zjednodušuje tzv. nucený prodej jednotky vlastníka, který neplní své povinnosti a závažným způsobem tak zasahuje do práv ostatních vlastníků jednotek.

Družstevní vlastnictví – opravy a rekonstrukce

Člen družstva hradí pouze drobné opravy jednotky a výdaje spojené s údržbou. K rekonstrukci bytu potřebuje člen družstva jeho souhlas.

V případě že máte byt ve vlastnictví si samozřejmě veškeré opravy jednotky hradíte sami. K rekonstrukci pak nepotřebujete ničí souhlas. Rozsah jednotky a společných prostor určuje tzv. Prohlášení vlastníka, uložené v katastru nemovitostí.

Nejvyšší orgán družstva je členská schůze. Ta je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Platí: co jeden člen, to jeden hlas. Při hlasování stačí prostá většina.

Nejvyšším orgánem společenství vlastníků je shromáždění vlastníků. Shromáždění je usnášeníschopné, pokud jsou přítomni vlastníci mající většinu hlasů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny z přítomných.  Pokud se jedná o rekonstrukci, stavební úpravy nebo opravy společných částí domu je zapotřebí souhlasu tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.

Převod členského podílu

Družstevní vlastnictví umožňuje členu družstva za úplatu převést členská práva a povinnosti v bytovém družstvu, se kterými je spojeno právo nájmu k bytu. Podpisem smlouvy se nabyvatel stává členem bytového družstva. S bytovým družstvem uzavře nájemní smlouvu. Převod členských práv a povinností není nijak omezený a nepodléhá schválení družstva. Stačí doručit písemné oznámení, že byla dohoda uzavřena. Nevzniká povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí hradí družstvo. S převodem družstevního podílu souvisí v určitých případech povinnost k dani z příjmu. Při převodu není třeba žádná komunikace s katastrem nemovitostí.

Vymahatelnost práv

Společenství vlastníků může po vlastnících bytů v zásadě požadovat obdobné potřeby a postupy (a mohou být stanoveny sankce za jejich nedodržování), jako bytové družstvo po svých členech. Zároveň platí obecně závazné právní normy, jako např. zákaz obtěžování sousedů. Navíc je zde povinnost užívat byt v souladu s kolaudací, tzn. jako bytovou jednotku.

Liší se především vymáhací mechanismy sankcí, které v případě družstva mohou být vymáhány představenstvem družstva na dotyčném. V případě “osobního”vlastnictví jsou vymáhány přes soud. Výjimkou je ovšem nucený prodej (viz. výše), pokud vlastníka neplní své povinnosti a závažným způsobem zasahuje do práv ostatních vlastníků jednotek.

Legislativa

Společenství vlastníků jednotek upravuje § 1158 až 1222 OZ, nájem bytu § 2235 až 2301. Družstevní bydlení pak zákon o obchodních korporacích § 727 až 757.